Tato kapitola popisuje změny a důležité informace s ohledem na jádro 2.6.29 ve Fedoře 11.
Volba
relatime je nyní povolena ve Fedoře 11 jako výchozí. Zvyšuje výkon souborového systému a snižuje energetickou spotřebu.
POSIX standard vyžaduje u operačního systému zaznamenávat poslední čas, kdy bylo přistoupeno k souboru aplikací nebo uživatelem, a ukládat toto časové razítko jako část ůdajů souborového systému. Toto razitko, nazývané atime, je používáno při zjišťování, které soubory nebyli nikdy použity (např. k vyčištění adresáře /tmp) nebo zda byl soubor otevřen po jeho poslední změně.
Významnou nevýhodou atime je, že při každém přístupu k souboru musí jádro zapsat nové časové razítko na disk, alespoň po několika vteřinách aktivity. Tyto zápisy na disk zaneprázdňují diskové operace, což se negativně projevuje jak na výkonu tak spotřebě.
Jelikož některé programu využívají atime, není praktické ho standardně zakázat. Linuxové jádro má funkci nazývanou
relatime, která je účinným kompromisem mezi informacemi, které poskytuje atime a častou aktualizací diskového času. Funguje tak, že aktualizuje pole atime na disku pouze poukud k souboru nebylo přistupováno od posledního přistoupení (pro poskytunutí shopnosti detekce nového e-mailu) nebo pokud poslední přístup byl proveden před více než 1 dnem (pro pomoc programům a uživatelům vyčistit nepoužívané soubory v adresáři
/tmp). Vylepšená verze relatime byla vývojáři Fedora
zařazena do upstreamu v jádru 2.6.30 a zpětně přenesena do jádra Fedory 11.
Fedora může obsahovat dodatečné záplaty jádra z důvodu vylepšení, oprav chyb nebo přídání vlastností. Proto nemusí být jádro shodné s tzv. vanilla kernel z internetové stránky kernel.org:
Pro seznam záplat stáhněte zdrojový RPM balíček a spusťte ho s následujícím příkazem:
rpm -qpl kernel-<version>.src.rpm
K získání evidence změn balíčku, spusťte následující příkaz:
rpm -q --changelog kernel-<version>
